S pojmem „fond pracovní doby“ se v praxi nepracuje tak často jako s pojmem „pracovní doba“. Označují však to samé. Fond pracovní doby má zákonem stanovenou maximální výši. Tou je notoricky známých 40 hodin týdně. V některých případech se však můžeme setkat i s jinými délkami. Nejčastěji se jedná o 37,5 respektive 38,5 hodin týdně.
Co přesně fond pracovní doby představuje?
Fond pracovní doby se týká jen a pouze zaměstnanců s uzavřenou pracovní smlouvou. Jednoduše definuje, kolik hodin týdně (respektive denně) by měl být zaměstnanec v práci. Výši pracovní doby definuje zaměstnancům vždy zaměstnavatel. Může přikročit ke zkrácené pracovní době, nesmí však překračovat její maximální výši (s v zákoně jasně definovanými výjimkami v podobě např. přesčasů, pohotovostí apod.).
Do fondu pracovní doby nezapočítáváme přestávky na odpočinek (obědové pauzy apod.). V praxi je tedy v pořádku, pokud se zaměstnanci doba strávená v práci prodlouží o dobu strávenou na obědě apod. Při osmihodinové pracovní době a půl hodinové pauze na oběd by tak zaměstnanec měl být v práci dohromady 8,5 hodiny.
Jak na výpočet pracovní doby
Pro výpočet záleží na typu fondu pracovní doby (viz níže).
Týdenní fond bývá zpravidla rozpočítán do pracovních dní. Běžně tak dostaneme 8 hodin denně strávených v práci (bez přestávek, viz výše). Do standardního fondu pracovní doby se nezapočítávají víkendy, státní svátky a řádná dovolená.
Do dlouhodobého fondu se obvykle započítává průměrný počet hodin strávených v práci za uplynulých 26 týdnů. Toto období lze prodloužit tzv. kolektivní smlouvou, a to až na 52 týdnů. To platí zejména pro nepravidelný režim práce. Týdenní průměr u dlouhodobého fondu by měl ideálně odpovídat 40 resp. 37,5 hodinám bez ohledu na to, kolik času zaměstnanec strávil v práci v různých týdnech daného (sledovaného) období.
Fond pracovní doby a živnostníci
Fond pracovní doby se nijak netýká živnostníků (OSVČ). U nich záleží čistě na jejich rozhodnutí, případně na domluvě s klienty (a na povaze jejich objednávek či činnosti živnostníků), jak si svou pracovní dobu rozvrhnou.
V praxi však běžně dochází k situacím, kdy živnostník pracuje v tzv. skrytém pracovním poměru. Jde o OSVČ, kteří pracují pro jediného klienta a veškeré náležitosti jeho práce vykazují znaky pracovního poměru. Quasi-zaměstnavateli však fakturuje a sám za sebe odvádí veškeré zákonné odvody a poplatky (sociální a zdravotní pojištění, daň z příjmu FO apod.). Tento vztah mezi quasi-zaměstnavatelem a quasi-zaměstnancem je obecně znám jako tzv. Švarcsystém. V těchto případech panuje zpravidla mezi oběma stranami nepsaná dohoda upravující podmínky spolupráce - pracovní dobu, přestávky na odpočinek, dovolenou, fakturaci po dobu nemoci apod. Je však nutné zmínit, že Švarcsystém je v současné době (2022) v České republice nelegální a při jeho odhalení mohou být obě strany vystaveny vysokým pokutám (OSVČ až do výše 100 000 Kč, quasi-zaměstnavatel až do výše 10 000 000 Kč).
Archivujte a spravujte své mzdové a účetní doklady online, bez papírů a v souladu s českou legislativou.
Typy fondu pracovní doby
Týdenní fond pracovní doby
Fond pracovní doby je řízen zákoníkem práce, který jako rozhodující týdenní pracovní dobu. Maximální pracovní doba činí dle zákona standardně 40 hodin týdně. U některých povolání je však zkrácena na 37,5 či 38,5 hodiny. To platí například pro:
- zaměstnance pracující v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, případně v důlní výstavbě či na báňských pracovištích geologického průzkumu;
- zaměstnance s dvousměnným pracovním režimem,
- zaměstnance s třísměnným či nepřetržitým pracovním režimem.
Pracovní doba může být rozvržena rovnoměrně či nerovnoměrně (při zachování týdenního průměru viz výše). Zákoník práce také stanovuje výjimky, při nichž fond pracovní doby nemusí být dodržen.
Měsíční fond pracovní doby
Měsíční fond pracovní doby se na rozdíl od týdenního, pevně daného, může lišit. To je způsobeno tím, že každý měsíc má odlišný počet pracovních dní.
Měsíční fond pracovní doby pak vypočítáme tak, že vezmeme počet pracovních dní v daném měsíci a vynásobíme jej počtem hodin průměrně odpracovaných za jeden den. U směnného provozu je výpočet odlišný. V těchto případech se vynásobí počet naplánovaných směn počtem hodin odpracovaných za jednu směnu. V případě směnného provozu hovoříme o tzv. individuálním fondu pracovní doby.
Fond pracovní doby v případě zkráceného úvazku
V případě zkrácených úvazků se opět uplatňuje odlišný způsob výpočtu. Ten závisí na typu zkrácení. Fond pracovní doby může v těchto případech být prakticky libovolný. Nesmí však nikdy přesáhnout týdenní fond stanovený zákonem (tedy oněch 40, respektive 37,5/38,5 hodin). Často se jedná o poloviční fond pracovní doby, tedy o 20 hodin týdně.
Dlouhodobý fond pracovní doby
I přesto, že zákon jako základní uvádí týdenní fond pracovní doby, ve výsledku je podle zákoníku práce nutné dodržovat primárně dlouhodobý fond pracovní doby. Důvodem je prostý fakt, že ne vždy je pracovní doba stejně dlouhá. V některých případech může také probíhat i mimo pracovní dny.
Mnoho zaměstnanců má totiž různě dlouhou pracovní dobu. Případně pracují na dvě až tři směny a mnohdy i mimo standardní pracovní dny (o svátcích, víkendech apod.). Pro tento účel je vhodné přihlížet právě k dlouhodobému fondu. Z něj se následně vypočítává průměrný týdenní fond pracovní doby. A kontroluje se zejména to, zda zaměstnavatel dodržel 40 hodin (37,5/38,5 hodiny) stanovených zákonem.
Fond pracovní doby při dvousměnném, třísměnném a nepřetržitém provozu
Jak již název napovídá, při dvousměnném provozu se provoz každý den dělí na dvě směny po 12 hodinách. U třísměnného provozu se pak jedná o tři směny po 8 hodinách v rámci 24 hodin. Dvousměnný a třísměnný provoz mají rozdílnou výši týdenního fondu pracovní doby. U dvousměnného provozu jde o 38,5 hodiny, u třísměnného 37,5 hodiny.
Nepřetržitým provozem máme namysli provoz trvající tzv. 24/7. V těchto případech se zaměstnanci střídají tak, aby byl zajištěn nonstop provoz pracoviště. U nepřetržitého provozu činí týdenní fond pracovní doby také 37,5 hodiny na zaměstnance (tedy stejně jako u třísměnného provozu).
Řešení Docspoint slouží jako elektronický archiv daňových dokladů.
Archivujte a spravujte své účetní doklady online, bez papírů a v souladu s českou legislativou. Docspoint spolupracuje s účetním software POHODA a umožňuje snadný import připravených dokladů.