Pojem daňový nerezident ČR je vymezen v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Je vymezen negativně – jako osoba, která na území ČR nemá bydliště a ani se na území ČR obvykle nezdržuje. To znamená, že by zde měla pobývat méně než 183 dnů za kalendářní rok. Zároveň musí splnit podmínku, že má příjmy ze zdrojů na území ČR. V případě daňového nerezidenta musí být splněny obě podmínky současně (délka pobytu mmo ČR a příjmy z ČR).

Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo podstoupení léčebných procedur, jsou taktéž považováni za daňové nerezidenty. Mají tak daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů v ČR, a to i v případě, že se na území ČR obvykle zdržují.

Za daňového nerezidenta ČR se však považuje také osoba, která splňuje jednu ze dvou podmínek daňového rezidentství v ČR stanovenou zákonem o daních z příjmu (např. délka pobytu), jestliže je podle kritérií mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění považována za daňového rezidenta druhého státu, nikoliv České republiky.

Jak již bylo uvedeno daňový nerezident má omezenou daňovou povinnost. V ČR zdaňuje pouze příjmy z tuzemských zdrojů.

Plnění daňové povinnosti nerezidenty

K zajištění toho, aby nerezident svou daňovou povinnost u nás splnil, byly vyvinuty různé techniky a postupy založené na principu změny osoby odpovědné za zdanění z nerezidentního poplatníka na rezidentního plátce příjmů.

Institut zajištění daně se týká těch poplatníků, kteří nejsou českými daňovými rezidenty. Lze jej použít v takových případech, kdy hrozí riziko neodvedení daně nebo odvedení v nesprávné výši, případně kdy by vymahatelnost daně byla obtížná.

V České republice jsou zavedeny tři způsoby plnění daňové povinnosti nerezidentů nepřímo prostřednictvím plátců příjmů:

Záloha na daň:

• Týká se pouze příjmů ze závislé činnosti.
• Uplatňují se obdobná pravidla jako u běžných zaměstnanců (z řad daňových rezidentů ČR).
• Nerezident má také možnost požádat zaměstnavatele o roční zúčtování záloh nebo podat daňové přiznání.

Srážková daň:

• Jde o režim „konečného“ zdanění tzv. zvláštní sazbou daně.
• Srážková daň se uplatňuje pouze u příjmů nerezidentů ze zdroje na našem území uvedených v § 36 zákona o daních z příjmů.
• § 36 odst. 8 ZDP umožňuje některé příjmy z České republiky nerezidentů, kteří jsou daňovými rezidenty některého ze států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru zahrnout, do daňového přiznání v Česku a uplatnit související výdaje. Případný přeplatek na zálohách na daň bude vrácen.

Zajištění daně:

• Uplatní se obecně u příjmů nerezidentů, které nepodléhají záloze na daň ani srážkové dani.
• Nejedná se o „konečné“ zdanění (jako v případě srážkové daně) a nerezident by měl podat přiznání k dani v České republice.
• Když nerezidentní poplatník podá v ČR daňové přiznání k dani z příjmů, může uplatnit výdaje, odpočty a slevy na dani. Je-li zajištění daně vyšší než vyměřená daň, má nerezident právo požádat o vrácení přeplatku.

Zajištění daně se neprovádí u českých nerezidentů, u nichž je poplatníkem daně rezident Evropské unie. Dále se zajištění daně neprovádí, pokud je poplatník rezidentem smluvního státu a mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění neumožňují příjem v České republice zdanit, či nerezident prodává zboží a služby v maloobchodě. Zajištění se též neprovádí u nájemného za prostory užívané k bydlení.