Pro spoustu podnikatelů byli jejich účetní ti lidé s nudnou prací týkající se dokladů, jejich zpracování a podávání otravných přiznání úřadům, jimž se všichni držitelé IČ raději vyhýbají. Podnikatelé považovali účetní za ty, kdo pro ně ručně zpracují doklady (ideálně volně poházené v tašce nebo krabici, protože který podnikatel by chtěl ztrácet čas nějakým řazením a párováním dokladů), naťukají je pod správnými středisky a předkontacemi do účetní aplikace a „vyplivnou“ výsledek. Ten následně v podobě přiznání podají na úřady. Interakce podnikatelů s účetními se ideálně odehrávala v minimální rovině. Pravidelně při předávce dokladů. A následně když účetní dávali vědět, kolik se má poslat na různé zálohy či daně. Nic víc jsme od nich neočekávali a oni tomu přizpůsobili své znalosti a dovednosti.
Tahle doba se však pomalu ale jistě mění. A to z několika důvodů:
1) Zaměstnanci úřadů si mnohem více hlídají plnění povinností ze strany podnikatelů. Protože vědí, že pomocí pokut a doplatků mohou splnit své zaměstnanecké kvóty. A ještě pomohou státnímu rozpočtu (což je samozřejmě druhotná motivace). Konec konců, kauz dokazujících motivy úředníků bylo v poslední době mnoho. Dozvídali jsme se tak o „cílování“ výše vybraných pokut nebo o motivaci zaměstnanců najít co nejvíce prohřešků výměnou za finanční bonusy. Jestli je to dobře nebo by úřady měly fungovat jinak, je možná více filosofická než praktická otázka. Výběrčí daní tu jsou s námi odnepaměti a jejich role byla vždy celkem jasná a jednoznačná – vybrat peníze pro říši, císařství, království či stát. Neměli radit, neměli pomáhat. Měli zjistit, kolik má dotyčný či dotyčná zaplatit, a příslušnou částku vybrat. I zaměstnanci finančního úřadu o sobě dnes prohlašují, že jsou zástupci kontrolního orgánu. A že neslouží podnikatelům – plátcům daní (a tudíž jejich platů) ale státu. A pro něj mají vybrat co nejvíce. Je tudíž dobré vědět stejně nebo víc, než úředníci úřadů vybírajících daně, a předcházet tak jakýmkoli nepříjemnostem či překvapením z jejich strany.
2) Do zpracování dokladů čím dál více zasahuje automatizace. Žijeme v době, kdy díky moderním vymoženostem lze různé rutinní činnosti odebrat lidem a dát je za úkol strojům. Lidé mohou nadávat, že jim bereme práci, nicméně tlak na výkon a maximální přínos toho, co každý z nás dělá, je enormní. A pro realizaci činností s nízkou přidanou hodnotou lidmi již není místo. A to nejen v účetnictví, ale ani v žádném jiném oboru. Pokud si tak účetní chtějí udržet svoji práci a příjem (nebo jej dokonce zvýšit), musí hledat činnosti, které zákazníkům či zaměstnavatelům přináší více peněz nebo úspor - zkrátka vyšší přidanou hodnotu. Tedy poradenství, analytiku, expertizu na složité problematiky a situace atd.
3) Mnoho podnikatelů si začíná uvědomovat, že pro úspěšné dlouhodobé budování firmy potřebují o řízení financí vědět mnohem víc, než jen jak je vydělat. Musí vědět, co znamená řídit ekonomiku firmy. Které údaje o zdraví firmy sledovat a na co se ptát svých poradců. Jsou proto účetním mnohem náročnějším partnerem do diskuse než generace podnikatelů, která na tyto znalosti abdikovala s tím, že na tohle všechno mají přece účetní. Jakési černé schránky, od nichž nechtějí nic jiného, než se na konci měsíce dozvědět, kolik mají kam poslat peněz.
4) Provázanost jednotlivých činností v podnikání a růst komplikovanosti podnikání. U mnoha podnikatelských oborů výrazně narůstá komplexita. Návrh nových produktů a jejich správná cenotvorba se stávají čím dál těžšími. Čím přesnější informace o ekonomických zákonitostech vlastní firmy podnikatel má, tím lépe může cenotvorbu a ekonomiku firmy nastavit. Tím lepší byznys model může navrhnout. Tím vyšší marže může mít. Zkrátka být dobrým ekonomem vlastní firmy se jednoznačně vyplatí. A takový majitel a ekonom firmy v jedné osobě opět potřebuje dobrého partnera, jenž zná všechny nuance a zapeklitosti účetní a mzdové agendy, spíš než prostého plniče kolonek v účetním systému.
Změna kompetence účetních je nevyhnutelná
Ze všech výše uvedených důvodů se práce účetního již začíná razantně měnit a těchto změn bude dále jen přibývat. Je potřeba, aby účetní věděli, co je FCF (free cashflow), aby dokázali spočítat a správně interpretovat EVA (Economic Value Added) a další manažerské ukazatele pro řízení firem. Měli by být schopni s podnikatelem diskutovat strategie, jak tyto ukazatele zlepšit a jak celkově lépe pečovat o ekonomické zdraví jeho firmy (snižovat zadlužování, optimalizovat strukturu pasiv atd.). Dokud ale bude 70 % jejich práce zahrnovat zadávání dokladů do účetního systému, nebudou mít ani čas ani vůli pronikat do této vyšší dívčí finančního řízení firem.
Dopad na jejich ohodnocení, bez ohledu na to, zda pracují „na sebe“ nebo jsou zaměstnancem účetní kanceláře, je jednoznačný. Konec konců, zpracování dokladů má hodnotu v řádech stovek korun za hodinu. Poradenství, díky němuž může podnikatel lépe dělat svou práci a zlepšovat ekonomiku své firmy, má cenu tisíců za hodinu. Čím více prodaných poradenských hodin, tím vyšší výtěžnost účetního ve srovnání s prodejem hodin zpracování dokladů. Tento poměr by měl logicky zajímat každého OSVČ účetního nebo majitele účetní firmy.
A skutečně lze v progresivnějších účetních firmách pozorovat rostoucí tlak ale i finanční motivaci účetních k růstu jejich kompetencí směrem k poradenství a vysoké odbornosti ve vybraných účetních a ekonomických otázkách řízení firmy.
Nástroje pro digitalizaci účetnictví. Partner nebo nepřítel účetních?
Výše uvedené úvahy nás vedou k otázce, zda účetní vnímají nástroje pro digitalizaci účetnictví jako partnery (příležitosti) nebo jako hrozbu. Ještě pořád se lze setkat s oběma tábory. Nicméně zákazníci účetních (klientské firmy) svými nároky postupně zmenšují počet těch, kdo tyto nástroje vnímají jako nepřítele. Jistojistě čeká účetní změna jejich byznys modelů, která zohlední rostoucí potřebu zachovat dostatek času na poradenství a zbavovat se (outsourcovat či automatizovat) všeho, co nepřináší stejnou hodnotu (a nelze na tom stejně vydělat a získat stejný přínos pro konkurenceschopnost účetní firmy).
Otázka není zda, ale který nástroj
Finální otázka tak není, zda nějaký nástroj pro automatizaci účetního workflow a digitalizaci účetnictví používat, ale jaký nástroj zvolit. Nejvíce vás v tomto rozhodnutí patrně ovlivní možnosti propojení na vámi používaný účetní systém. Čím lepší můstek pro synchronizaci dat, tím lepší práce v obou systémech a tím méně ručního přepisování. Samozřejmě to však není jediný parametr. Vaši volbu toho ovlivní mnohem více. O tom, které parametry byste měli při výběru vhodného řešení brát v potaz, se do podrobností rozepíšeme v některém z budoucích článků.
Zjistěte, jaké možnosti vám v digitalizaci účetnictví
nabízí řešení Docspoint.
Napište si o nezávaznou konzultaci a bezplatné demo.